Ať žijí zrůdy

25. 05. 2014 19:00:00
Ve starověké Spartě je házeli ze skály. Ve vesnici mojí babičky je prý nechávali ležet na okně, dokud pláč neutichl. Ve středověku končívaly na hranici. Často i s matkou. My, moderní lidé nad těmito barbarskými způsoby ohrnujeme nos.

V určité fázi těhotenství jsem začala mít potřebu číst i smutné příběhy. O ženách, kterým byl navrženo zbavit se postiženého plodu. Miminku byla vpravena do těla smrtící látka a ony jej pak v bolestech porodily. Porodily svoje mrtvé dítě. A urputně jej nazýval plodem. Aby ta bolest byla trochu menší.

Porodily jej někdy mezi 18.-20. týdnem těhotenstvím. V šedé etické zóně. Na křehké hranici, kterou naše společnost určila jako odrazový můstek lidských práv.

Přemýšlím, jak šílené a traumatizující musí být takové rozhodování. Nepřísluší mi soudit. Ale zvedá se ve mě vlna rozporuplných emocí.

Přemýšlím o zdravotnících, kteří do malých tělíček vpravují smtící koktejl. Jak často to dělají? Jak jim při tom je? Mohou to odmítnout?

Já bych se z takové práce zbláznila.

Představila jsem si, že dopoledne provedou pár podobných zásahů a odpoledne asistují u "normálních" porodů.

A co ta nebohá žena, která nosí příliš nedokonalé dítě? Má tři možnosti a pokaždé se setká s nepochopením a odsouzením. Může (1) jít na jatka a nechat dítě usmrtit a sebe traumatizovat po zbytek života. (2) Může se po zbytek života oddat závislému člověku. V extrémním případě to znamená přebalovat ho, dokud je smrt nerozdělí. (3) Může odmítnout lidskost takovéhoto stvoření a odstranit ze svého těla malformovaný plod. A umýt si nad jeho osudem ruce.

Ta třetí možnost je z pragmatického hlediska nejlepší. Žádné trauma. Žádný retard. Žádné mrvté dítě, jen neživý plod. Žena, která se může plnohodnotně zařadit do rozjetého vleku naší společnosti a v rámci svých možností jí posloužit.

Jako uklízečka. Manažerka. Prezidentka.

Opravdu je to tak jednoduché? Opravdu záleží jenom na tom, jaká slova použijeme?

Nedávno jsem četla, že v Súdánu se ženy z novorozeňat neradují. Počítají s tím, že mohou zemřít. Možná pár prvních měsíců života svých dětí prožívají ve stejné rozechvělé nejistotě, jako my první tři měsíce těhotenství.

Jejich etická hranice je posunuta o kus dál.

V České republice se rodí nejméně dětí s downovým syndromem. Většina z nich nedostane šanci se nadechnout. Pro naši společnost jsou příliš nedokonalé.

Přemýšlím, proč zrovna ony.

Existuje řada daleko náročnějších postižení. Peklo je mít doma retardovaného autistu, který vás několikrát týdně napadne, žije ve svém uzavřeném světě a není schopen sebemenší empatie, sebemenšího soucitu ke svému unavenému pečovateli.

Dítě s downovým syndromem není krásné podle klasických měřítek. Není ani moc chytré. Ale jeho rodič má naději, že z něj vyroste relativně samostatný jedinec schopný lásky. Který nejenom bere, ale i vrací.

Proto se znovu ptám, proč zrovna Downův syndrom je tak děsivým ortelem?

https://www.youtube.com/watch?v=Ju-q4OnBtNU

Autor: Olga Trampotová | neděle 25.5.2014 19:00 | karma článku: 17.69 | přečteno: 2995x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Ostatní

Horst Anton Haslbauer

Trojlístek a rodí se Ruksak

Pomalu jsme s Harrym k sobě nalézali cestu. Zjistili jsme, že vysíláme na stejných vlnách a na ty samé vlny byl naladěn i Mirek Picka. Začali jsme hledat jeden druhého, i když povahové vlastnosti jsme zcela totožné neměli.

29.3.2024 v 16:36 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 0 | Diskuse

Ladislav Jakl

Dělají z nás ženy! Nebo jen hlupáky?

Jsme všichni obětmi tajemného spikleneckého experimentu, kdy pomocí přísad do potravin globální vládci nadělají z chlapů zženštilé hermafrodity, neschopné plodit děti?

28.3.2024 v 18:55 | Karma článku: 30.40 | Přečteno: 626 | Diskuse

Milan Šupa

Čerpejme sílu ke vzestupu z prožití reality Ducha

Myslím, tedy jsem! Tato slova jsou lež! Jsou omylem! Kdo je akceptuje, sází na falešnou kartu a promrhává svůj život. Ztotožňování vlastní jsoucnosti s rozumem a myslí je tou největší tragédií, která nás může postihnout.

28.3.2024 v 16:13 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 53 | Diskuse

Jiří Herblich

Slovo, které radí člověku je Božské tím, že chápe princip Božství

Kdo najde slovo své jako Božské tím, že uvěří. Ten najde slovo společné jako svoje a bude to slovo Boha v člověku.

28.3.2024 v 6:28 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 25 | Diskuse

Yngvar Brenna

Jakou chcete budovat společnost aneb pryč s Velikonocemi

Skutečně je to něco, za co máte utrácet peníze i čas a úsilí, abyste ty dopady potírali, či alespoň pokoušeli, byť zcela marně, zmírnit? Přece jde o to, jakou chcete budovat společnost.

28.3.2024 v 1:56 | Karma článku: 15.67 | Přečteno: 304 |
Počet článků 54 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 3259

Baví mě myslet, cestovat, číst, mluvit, kreslit, spát, jíst a endorfíny. Vystudovala jsem psychologii v Česku a řešení rodinných konfliktů ve Španělsku. Jsem akční a zrychlená. Jsem studentka PhD na Masarykově univerzitě, pyšná matka dvou děvčat (jedu punk!), manželka Alfa samce a zakladatelka (nyní dřímajícího) projektu Couplebuilding. 

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Velikonoce 2024: Na Velký pátek bude otevřeno, v pondělí obchody zavřou

Otevírací doba v obchodech se řídí zákonem, který nařizuje, že obchody s plochou nad 200 čtverečních metrů musí mít...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...